Rozhovor s legionářem- David Rozehnal, hráč Lille OSC- 2.díl

Lille bylo vždycky v 1. pětce. Když Lyon vyhrál 6x po sobě ligu, tak nikdo nekoukal na nikoho jiného. Těch týmů nahoře ale bylo vždycky víc… Marseille, PSG, Bordeaux, vyletělo Auxere. V posledních 5 let Lile hrálo na pozicích Evropské ligy a Champions League, minulou sezónu to vyvrcholilo doublem. Takže už nás lidi začínají vnímat a to je dobře. Teď ještě ten nový stadion a klub to určitě posune na vyšší úroveň s vyšší sledovaností. Vnímání toho klubu bude určitě lepší… nový stadion, ten tým je dobrý a máme na to hrát pravidelně do třetího místa. A doufám, že to takhle zůstane.

Měli jsme derby, ještě když bylo Lens v lize, ale ti sestoupili. To je blízko, nějakých 30 km. Druhé takové derby je s Valenciennes. Ale to jsou sice derby, ale nejsou to velké kluby. V Lens byla kulisa hodně dobrá, hrál tam Šmicer, vyhrál s nimi ligu. Stadion je tam úžasný, když je zaplněný těmi jejich žlutočervenýma barvami, tak je to paráda. Teď, když jsou ve 2.lize, tak je derby s Valenciennes, to je hodně vyhecované, ale se těmi zápasy jako PSG-Marseille nebo Sparta-Slavia se to nedá srovnávat.

Záleží na tom, jestli máš dlouhý nebo krátký týden. Krátký týden myslím, pokud hraješ středa neděle středa neděle, tak moc netrénuješ. Zvlášť když hráváš. Pokud hraješ, máš druhý den po zápase výklus,takže netrénuješ, dva dny po zápase máš lehký trénink. Dva dny po zápase máš vlastně dva dny před zápasem. Den před zápasem máš trénink, aby tě to nabudilo a pak už je zase zápas, takže to se moc netrénuje. Když je dlouhý týden, tak máme jeden trénink dvoufázový, spojený s tréninkem výbušnosti, děláš spodek, vrch, ale moc se tam netrénuje.

Největší kámoš? Tam v Lille je to supr, já jsem ještě nikdy nezažil takovou partu. Možná ještě tenkrát v Sigmě, když jsem začínal, tak to byl takový ten teambuilding jak se říká, chodilo se společně na večeři, na pivo. Nebyly nějaké velké partičky. V Česku se to moc nenosí, ale venku je to normální, že se utvoří partičky. Nechci se nikoho dotknout, ale tvoří se party černoši s černochama, místní s místníma, cizinci s cizincema a to já nemám rád. V Lille je dobré, že si můžeš pokecat s kýmkoliv. Nejvíc si rozumím s těma klukama, co mluví anglicky. Teď přišel nový gólman Enyeama, přišel v létě, nemluví francouzky, tak jsem mu trochu pomáhal, reprezentant Nigérie. Teď také přišel Joe Cole z Liverpoolu, ne že bychom byli největší kamarádi, ale trochu si pokecáš a oprášíš angličtinu. Je tam fakt dobrá parta, i s konkurentama mám dobrý vztah a není to jak někde jinde, když je s tebou tak tě plácá po zádech, a když je s někým jiným, tak tě pomlouvá. Tak to tam není.

Cole je absolutně v pohodě. On je normální kluk, který přišel hrát fotbal, ale oni ho berou jako hvězdu. Na hřišti dává najevo, že má na to, že je ta opora, podává opravdu kvalitní výkony, začíná nám opravdu hodně pomáhát, ale co se týče jeho povahy, tak si na nic nehraje. V Lille skutečně není ani jeden hráč, ani ten mladý Hazzard, který by byl nějak nahoře a dělal rozbroje v kabině (to jsem upravil- David řekl bordel).

Aurélien Chedjou, kamerunský reprezentant, ten je takový technický, hraje dobře nohama, je z nás nejtvrdší, dokáže zajet, Marko Baša je techničtější, ale není tam takový markantní rozdíl, že by byl jeden jenom technický a elegantní a ten druhý míň.

Jo. Mario Yepes, kolumbijec, ten to řezal, chodil do skluzů, hrál to jednoduše. Mě tam měli za toho techničtějšího, který to rozehrával. Fungovalo to, i když jsme neměli extra výsledky, ale hrával jsem.